Minule jsme si něco pověděli o dvou digitálních formátech v rámci DCI, jejichž výrobu a podporu jejich výrobci postupně ukončili. Dnes si představíme minoritní formáty. Ty, co svého času byly na vrcholu, ale jejich obliba postupně ustupuje. Klikněte a čtěte dál…

“3D, 3D, 3D!” To bylo přímo zaklínadlo v začátcích DCI nejen v Česku, ale v podstatě na celém světě. Od roku 2005 do roku 2009 nebylo jisté, jestli se vůbec DCI standard uchytí. A tak 3D stereoskopický formát byla ta hlavní přidaná hodnota, která motivovala kinaře k investicím a diváky platit zvýšené vstupné za prémiový formát.

To vše ale platilo do prvního Avatara. Jednak v průběhu roku 2009 oznámila velká hollywoodská studia konec 35 mm filmové distribuce do konce roku 2012, jako následek velké ekonomické recese z roku 2008. Digitální DCI distribuce je cca 8x levnější, jak ta filmová, a tak vnikl projekt VPF (Virtual Print Fee), kde se z ušetřených peněz za nevyrobené 35 mm kopie poskytovaly bezúročné půjčky na digitalizaci v DCI největších řetězců multiplexů generujících největší tržby. A po Avatarovi začali i američtí diváci šetřit na vstupném do kina, což do té doby nebylo nikdy zaznamenáno. Poprvé to distributoři zaznamenali u první Alenky v říši divů Tima Burtona v roce 2010.

My jsme se problematice 3D již věnovali ve speciálním článku zde…

Barco Auro 11.1 byl na podzim 2011 blesk z čistého nebe, když ho firma Barco představila na výstavě IBC v Amsterdamu. Firma Dolby oznámila svůj 3D zvukový formát Atmos cca o půl roku později. Přes to všechno se společností Dolby podařilo prosadit a systém Atmos etabloval. Dnes už jej máme i v každém lepším mobilu, tabletu nebo televizoru.

Dolby hrála do karet bohatá zkušenost s vlastními zvukovými formáty. Ale hlavně proces zvukové postprodukce, kdy stačí pořídit jeden zvukový mix v tzv. objektech a software si z tohoto mixu vykonvertuje zvukové mixy pro 5.1, 7.1 jak pro kina, tak ve verzích pro Home Cinema. A tam i mixem ve 2.0 zvukových kanálech pro uvádění v televizi.

Na Barco Auro 11.1 se samozřejmě musí pořizovat zvukový mix zvlášť, což jsou náklady na postprodukci navíc. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se zvukové mixy v Barco Auro pořizují jen asi k dvěma nebo třem největším blockbusterům do roka.

Barco se ve spolupráci s firmou DataSat navíc připravilo zvukový procesor, který kromě zpracování základního Auro 11.1 signálu nabízelo i on-line DSP mód, který ze základního 5.1 dokázal vytvořit iluzi 3D prostorového zvuku. To ovšem nepotěšilo mistry zvuku. Ti to považovali za zásah do svého zvukového mixu - uměleckého díla. A Auro se v jejich komunitě stalo nepopulárním formátem.

Z těchto důvodů jsem dost opatrný VV případě obrazového formátu VDR od Christie. Zde obvody budou rovněž upravovat obraz bez toho, aby na výsledek měl vliv kameraman či obrazový supervisor v postprodukci.

Společně s ukončením 35 mm filmové distribuce odešly do “věcných lovišť” i kompresní zvukové formáty, které se u 35 mm používaly. Dolby Digital, SDDS a DTS. DTS se na řadu let uchýlilo do oblasti Home Cinema, kde se etablovalo jako nejrozšířenější zvukový formát pro disky Blu-Ray se svým DTS-HD Master Audio s bezztrátovou kompresí záznamu zvuku.

V roce 2015 představilo svoji verzi objektového zvukového formátu pro kina i Home Cinema, DTS:X. Bylo to ovšem v období, kdy se formát Dolby ATMOS zrovna etabloval a ročně vycházely desítky titulů ozvučných v tomto formátu a po světě šly počty vybavených sálů už do stovek. V těchto podmínkách se těžko proráží a na území EU se DTS:X stále nachází jen v několika kinech na území Francie. V USA je to lepší a zde se počet takto vybavených kinosálů pohybuje ve vyšších několika desítkách, včetně největšího řetězce multikin, AMC.

Díky tomu je u daleko více blockbusterů pořizován zvukový mix v DTS:X. V daleko větším počtu, než mixů Barco Auro 11.1.

Společnost DTS neusíná na vavřínech a v poslední době zahájila spolupráci s jinou značkou, kterou známe z kinoserverů, integrovaných médiabloků a donedávna nejmenšího projektoru Espedeo Supra 5000, GDC. Přidala i vlastní formát pro zpracování zvuku z 5.1 či 7.1, DTS Surround Cinema. Nejedná se o další formát, který by nějak pomoci DSP módů zkreslovalo základní nahrávku, ale jde o čistější zpracování původní nahrávky. Mj. i oddělováním nejnižších pásem že surroundů a odesíláním do kanálů LFE pro subwoofer. Tím se v akčních scénách zbavíme občasného nepříjemného zadrnčení surroundů při nějakém dynamičtějším efektu s nejnižšími pásmy.

Systém DTS Surround Cinema je zatím k poslechu jen na jednom sále v Kalifornii a v několika po Vietnamu. Uvidíme, jak se bude v budoucnu rozšiřovat.

V příštím díle našeho seriálu se podíváme na etablované prémiové formáty.

Autor: Ondřej Beck

Relevantní odkaz:
První díl seriálu 20 let DCI
Druhý díl seriálu 20 let DCI
Třetí díl seriálu 20 let DCI
Čtvrtý díl seriálu 20 let DCI