Nebezpečí divoké digitalizace

Provozovatelé kin, kteří z finančních důvodů nedosáhnou na digitální standard DCI a nechtějí své kino zavřít, se často uchylují k alternativnímu řešení v podobě veřejných projekcí z disků Blu-ray a DVD. Avšak ani tato cesta není jednoduchá a hlavně levná...

Digitální standard DCI se může leckterému provozovateli kina zdát jako zbytečně přehnaný, ale praxe ukázala, že zaručuje pro všechna kina o řád vyšší kvalitu obrazu i zvuku )* oproti klasické 35 mm projekci. Pořizovací náklady na samotnou technologii ale začínají zhruba u sumy kolem půl druhého miliónu korun a to je pro řadu malých kin nedosažitelná investice. V naší republice i po úspěšných pěti vlnách grantů Fondu na podporu a rozvoj české kinematografie zůstanou zhruba dvě stovky kin, většinou na malých městech a vesnicích, která se standardu DCI v nejbližší době nedočkají. A jelikož už tento rok se očekává výrazné omezení a u některých distributorů i ukončení distribuce na 35 mm filmových kopiích, jsou tato kina de facto odsouzená k zániku. Určitou alternativou se mohou zdát veřejné projekce z Blu-ray nebo DVD, ale i zde narazíme na řadu úskalí.
 
 
Ilustrační obrázek: Full HD projektor se svítivostí 10.000 ANSI lm. Zdroj panasonic.co.uk
 
A nemám teď ani tak na mysli úskalí v podobě dostupnosti filmových titulů na nosičích domácího videa pro veřejné projekce jako spíš ta v podobě technického vybavení kina. Hlavně ceny dostatečně výkonné projekční techniky. Na nejrůznějších e-shopech můžeme najít velmi pestrou nabídku projektorů všech možných parametrů v cenách už pod 10 tisíc korun. Jsou to ale přístroje primárně určené na obchodní prezentace a školení do malých učeben nebo zasedacích místností. Projektory s nativním HD Ready a Full HD rozlišením a poměrem stran 16:9 určených již pro promítání filmů můžeme opatřit už od necelých 15 tisíc korun. Díky svítivostí maximálně kolem 2000 ANSI lumenů jsou ale vhodné maximálně do obývacích pokojů nebo malých učeben, kde zvládnou vykreslit kvalitní obraz o šíři zhruba do 3 metrů a v případě projekční plochy s vysokou odrazivostí až do 5 metrů.
 
V e-shopech se nám podaří najít i projektory se svítivostí 3000 a 4000 ANSI lumenů. Ty už začínají od ceny 30, respektive 40 tisíc korun. A v hladině kolem 60 tisíc korun se objeví i pár modelů s 5000 ANSI, které by čistě teoreticky plátna v menších kinech i usvítily. Jejich rozlišení a kvalita obrazu je ale určena spíše pro obchodní prezentace. A hlavně jde stále o přenosné přístroje s pevně nainstalovaným objektivem, který sice má určitý rozsah zoomování, ale ve většině kin při instalaci do stávajících projekčních kabin by nestačil, protože by bylo často potřeba ještě delšího ohniska.
 
Ilustrační obrázek: výměnný objektiv pro projektor. Zdroj Panasonic.co.uk
 
Skutečným a reálným řešením pro kina jsou malé profesionální projektory s možností nabídky výměnných objektivů. Ty už mívají nativní rozlišení HD Ready a svítivost 5000 ANSI lumenů. Jejich cena se pohybuje podstatně výše, než jsme si doposavad vyjmenovávali. Začíná na sumě kolem 200 tisíc korun. Standardy DCI určují, že by projektor měl dosáhnout při bílém světle jasu ve středu plátna do 14 ft-L (+/- 3 ft-L), což v praxi znamená, že by měl mít minimální svítivost kolem 10.000 ANSI lumenů. Když trochu prohledáme internet, zjistíme, že s touto svítivostí a nativním rozlišením Full HD můžeme zakoupit přístroj v cenové relaci od cca 700 tisíc korun výše. Což už se ale reálně blížíme ceně nejmenších projektorů splňujících standard DCI.
 
A to se stále bavíme pouze o projektorech. Nenačali jsme problematiku akustiky sálu, zvukového systému či odrazivosti plátna. Určitou výhodu budou mít ta kina, která jsou alespoň vybavena zvukovými systémy Dolby Stereo či Dolby Digital. Z disků DVD nebo Blu-ray budou moci divákům nabídnout podstatně kvalitnější zvuk. K výměně plátna by ale dojít mělo a to je opět investice v řádech desítek tisíc korun.
 
Ilustrační obrázek: Projektor s výkonem 6.000 ANSI lm. Zdroj: Sanyo.com
 
Staré přísloví říká, nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci. A v případě alternativní digitalizace kina pro veřejné projekce z DVD či Blu-ray toto platí dvojnásob. V podstatě bychom mohli říct, že kvalitní vybavení pro veřejné projekce z disků Blu-ray a DVD přijde minimálně na 30% nákladů pro vybavení daného sálu standardem DCI.
 
V neposlední řadě je nutné dodat, že i vysoká investice v řádů stovek tisíců korun na alternativní projekce z Blu-ray a DVD je pro kino jen provizorium. Základem pro klasická kamenná kina už je a bude po definitivním ukončení 35 mm filmové distribuce standard DCI, který i provozovatelům kin zaručuje kompatibilnost s novými tituly po celou dobu životnosti DCI projekční techniky. To v případě Blu-ray a DVD pro veřejné projekce nelze zaručit. Jednak některé tituly jsou dostupné až 4 měsíce po premiéře v kinech (DCI) současně s premiérou pro Home Video a zároveň pro veřejné projekce distributor neuvolňuje automaticky všechny tituly, které na nosičích domácího videa vydává. A v neposlední řadě jde o dobrou vůli distributora, že tituly na DVD a Blu-ray poskytuje pro veřejné projekce i kinům. Správná definice veřejných projekcí z nosičů domácího videa určuje všechna veřejná místa vyjma klasických kin, tedy například dálkové autobusové linky nebo mezikontinentální lety. V budoucnu se tak situace může kdykoliv změnit.
 
Na závěr bych rád vyzval naše integrátory, aby vytvořili nabídku komplexního řešení kvalitní alternativní projekce z Blu-ray a DVD pro menší kina, která zatím na standard DCI nedosáhnou. Myslím si, že si tím určitě rozšíří portfolio svých služeb i okruh potenciálních zákazníků.
 
 
 
Děkuji Petrovi Vítkovi za pomoc s článkem a za korektury.
 
Autor Ondřej Beck
 
 
)* Po obrazové stránce umí 35 mm filmový formát nabídnout teoretické rozlišení kolem 3K až 4K, avšak jde pouze o speciálně vyráběné kopie pro mezinárodní filmové premiéry, jejichž rozlišovací schopnost rapidně klesá již po desátém průchodu filmovým projektorem. Průměrné rozlišení běžně vyráběných 35 mm filmových kopií se pohybuje, řečeno onou „digitální hantýrkou“, kolem 1,2K až 1,6K. Minimální rozlišení obrazu předepsané standardy DCI činí 2K. Zvuk je na 35 mm pásu nebo na přiloženém CD-ROM (v případě systému DTS) vždy v komprimovaném digitálním formátu. Podle standardu DCI je povinná zvuková nahrávka v bezkompresním digitálním formátu v minimálně 5.1 kanálech a ve studiové kvalitě, v jaké je primárně pořizována mistrem zvuku.
 
 

technická kvalita a divák

Dobrý článek. Pro nás z oboru je odpovídající technická kvalita již podvědomou samozřejmostí. Jenomže je tu stále mnohem větší skupina těch, kteří na celém kinematografickém díle sledují pouze a doslova "o čem to bylo".
Když vidím tu drtivou většinu diváků, kteří v TV klidně sledují roztažené ksichty  4:3 na 16:9, zvuk v kině jim strašně řve a nejraději by z filmu kromě dialogů a písniček vypustili všechny ostatní audiosložky, rozdíl mezi VHS a DVD příliš nevnímají, tak jim těžko vysvětlovat, proč nelze použít do místního kina projektor za 50 tisíc.