V neděli skončil v Praze již třináctý ročník prestižního Signal Festivalu, festivalu umění se světlem. Za třináct ročníků se podařilo festival natolik vyprofilovat, že se stal přehlídkou absolutně toho nejlepšího ve svém žánru. Se svými instalacemi se hlásí opravdu ti nejlepší a Praha se tak na čtyři říjnové večery stává centrem světového Light Artu. Ale zaslouží si opravdu Praha Signal Festival? Jde o takovou spíše řečnickou otázku. A po letošních karambolech si můžeme opět řečnickou formou odpovědět. Ne. Více v našem článku…
Letošní divácká účast opět překonávala rekordy. Festival měl dva vycházkové okruhy. Centrum a Vinohrady.
Středobodem trasy Centrum byl videomapping na dvě stěny staroměstské radniční věže tak, aby show šla sledovat z celého Staroměstského náměstí. I tak zde, zejména v sobotu, docházelo k úplnému naplnění celého náměstí. Show běžela ve smyčce co 15 minut a velká množství divků měla chvílemi problém s odchodem a příchodem na náměstí. Takto velký divácký zájem už nikterak nelze regulovat a prostor byl využitý zcela na maximum. To se ale nedá říci o originální 3D laserové show na vodní stěnu na Dvořákově nábřeží. Zde polovina zmíněného nábřeží byla během show v rekonstrukci s vysokým stavebním plotem zabraňujícím výhled na na řeku. Kapacity pro velký divácký zájem zde byly limitované. A navíc, i když na řece byli hlídky, aby skrze běžící projekci neproplouvaly výletní parníky, osobně jsem byl svědkem, kdy se jedna show musela na začátku přerušit, protože parník proplul skrz, zákaz nezákaz.
Střebobodem trasy Vinohrady byl po třech letech navrátivší se videomapping na baziliku Sv. Ludmily na náměstí Míru. Přímo toto stanoviště obsluhuje stejnojmenná stanice metra Náměsí Míru. Bohužel, v době konání festivalu probíhala rekostrukce jednoho ze tří eskalátorů, takže k dispozici byly pouze dva, každý pro jeden směr. A v sobotu ve 21:15 došlo k poruše jednoho z nich, takže stanice musela být odstavená z provozu a návštěvníci se ke Sv. Ludmile museli dostávat jiným způsobem. Naštěstí mimořádná situace trvala jen asi 30 minut.
A odtud pochází moje „řečnická otázka“ v názvu článku. Signal Festival se chystá i několik let dopředu. Uzávěrka přihlášek umělců s jejich instalacemi je cca v polovině dubna. V principu půl roku dopředu je organizátorům a městu znám program a jeho jednotlivé lokace. Takže je dost času buď na Dvořákově nábřeží rekonstrukční práce dokončit nebo instalaci směřovat na jinou část Vltavy. Ví se, půl roku dopředu, že v metru na Náměstí Míru budou potřeba všechny tři eskalátory. Ví se, že po čtyři dny se bude po Praze pohybovat o několik desítek tisíc lidí více jak v jiné dny. A přes to se ponechá víkendový provoz linek MHD bez znatelných posil.
Zaslouží si Praha Signal Festival? Prakticky nejprestižnější akci, která se v Praze koná a hovoří o ní celý svět.
A co kdyby se Signal Festival vydal do dalších měst České republiky? Pomohl by tak i přelivu turistů z Prahy do regionů. Dokáži si Signal Festival snadno představit v Brně, kde mají již podobnou tradici s Festivalem planet u Hvězdárny a planetária na Kraví Hoře. Dokáži si jej snadno představit v centru Plzně a přímo v pivovaru Prazdroj. Dokáži si snadno představit, jak by Light Art slušel nádhernému a neokoukanému historickému centru Olomouce.
Jde o řečnickou otázku, neboť příští ročník už je jasně daný. V Praze od 15. do 18. října 2026. Ale ty další ročníky?