V minulém článku jsme nakousli téma analogové reinkarnace společnosti IMAX, ke které dochází zpravidla jednou za tři roky. Vždy při premiéře dalšího filmu režiséra Christophera Nolana. Christopher Nolan je natolik renomovaný tvůrce zajišťující svými filmy vždy velký kasovní trhák, že si může dovolit klást tak vysoké požadavky, jako třeba natáčet celý svůj tříhodinový epos na nejdražší a zároveň nejkvalitnější formát na světě, 65 mm negativ formátu IMAX. A tento pak uvést v plné kvalitě v omezeném počtu kin IMAX po celém světě, které ještě disponují funkčními 70 mm projektory IMAX. Jenže tím si firma sama na sebe otevírá past…
Společnost IMAX se pomalu dostává do pasti svého původního analogového formátu, který ji na přelomu 60. a 70. let minulého století vybudoval značku. Na našem e-zinu i na našich facebookových stránkách jsme vás již podrobně informovali o nutnosti procesu přechodu z nejlepšího obrazového formátu IMAX 15/70 na formát digitální i za cenu všech jeho obrazových limitů a to z jediného důvodu. Ekonomické udržitelnosti a zachování značky IMAX.
Avšak v posledních letech zaznamenáváme uvnitř společnosti takový vnitropodnikový až stesk po starém formátu. Všiml jsem si toho už loni při prohlídce e-shopu na webu IMAX s jeho merch. Dvě třetiny oblečení, hrníčků a dalších předmětů s potisky byly zaměřené tématice původního filmového pásu IMAX. A letos, před uvedením Odyssey, byl rozšířen např. i o plastovou maketu analogové kamery IMAX 15/65 jako krabice na popcorn i s hledáčkem, ve kterém je vidět jedno filmové políčko.
Před třemi lety byl Oppenheimer uváděn pouze ve třicítce kin IMAX vybavených 70 mm projekcí. A tendence zaznamenávala sestup. Letos naopak vzestup. Odyssea se promítá ve 41 sálech se 70 mm formátem IMAX. Internet a hlavně sociální sítě jsou toho narvané. A Ceo IMAX Corp., Richard Gelfond, musel odpovídat na otázky redaktorů z Variety, proč IMAX nemá více analogových 70 mm kin.
70 mm filmové projektory se kvůli Odyssey nezačaly znovu vyrábět. V podstatě se poskládaly s dochovaných strojů jako funkční repase. Společnost má to štěstí, že patří k nejlepším zaměstnavatelům Kanady a tudíž má ve stavu řadu techniků, kteří si ještě drží know-how servisování 15/70 projektorů. Avšak nové projektory a náhradní díly se v podstatě dvě desítky let už nevyrábí. A výroba se pro finanční náročnost obnovovat nebude. A až jednou dochované součástky dojdou úplně…
Na druhou stranu se IMAX dostal do pasti digitálních zobrazovačů. Co se týče zobrazovacích čipů, dostali jsme se na hranici nativního rozlišení 4K a pro kina se léty praxe osvědčila jako jediná použitelná technologie DLP. Zmenšení mikroskopických zrcátek na rozlišení 8K by technologicky bylo možné, ale paradoxně bychom získali méně kvalitní obraz, jak u 4K rozlišení. Na hranách zrcadélek by docházelo k difrakci světla, která by byla s ohledem na několikanásobně menší plochu samotného zrcadélka výraznější, jak samotné odražené světlo. Došlo by rozostření obrazu. Musel by být použit ještě podstatně silnější zdroj projekčního světla a s ním i podstatně silnější tepelné namáhání čipu.
A v IMAXu by rozlišení obrazu 8K bylo minimum. Pro zachování kvality srovnatelné nebo i lepší s filmovým pásem 15/70 by IMAX potřeboval rozlišení 12K. Společnost IMAX je jediná, kdo potřebuje nativní 12K projekci. Pro ostatní i panoramatická kina s velkými plátny je stávající 4K projekce zcela dostačující.
Do loňského června jsem byl přesvědčen, že řešením by byla LED stěna s rozlišením 12K. Co jsem ale reálně poznal provoz nového LED planetária CX system o rozlišení 8K x 9K, zjistil jsem, že servis a energetická náročnost, které se musí podřídit i konstrukce celé budovy, je pro provoz klasických kin IMAX s LED stěnou zatím nereálný.
Společnost IMAX potřebuje digitální projekční systém s laserovým zdrojem projekčního světla a s nativním rozlišením 12K. Položil jsem všetečné otázky umělé inteligenci. A hledal nějaké řešení. Od složené projekce několika projektorů, která je nereálná kvůli reálnému seřizování tolika obrazů, až pro jeden projektor složený z devíti 4K DLP čipů, 3×3, kde by se využívalo rychlého střídavého přepínání červeného, zeleného a modrého laserového svazku, podobně jako barevného rotačního filtru u jednočipového projektoru. Tento projektor by vycházel podle AI nejrealističtěji s tím, že optické složení a uniformita výsledného obrazu je na hranici konstrukční reality.
To je ale moje čirá teorie za hranicemi spekulace. Vše záleží na vývojářích z IMAX Corp., které já osobně považuji za světovou špičku. IMAX se stále snaží snižovat svoje náklady. Pro menší sály dokonce nasazuje “bundle” projektor 4. generace Barco místo dvojice vlastních, dražších projektorů. A byť by nadšenci do analogového filmového pásu toužili po jeho návratu do pravidelné distribuce, ekonomická situace je nemilosrdná. A až šílenství kolem Odyssey poleví, situace se opět uklidní a vrátí do normálu.
autor: Ondřej Beck
Zdroj perexového obrázku: Cinemart.cz